Sokolu k narozeninám

Sokolské hnutí, které před stopadesáti lety v Praze vzniklo, mělo rozhodující podíl na poslední fází národního sebeuvědomování, na formování moderního českého národa. V dobách, kdy národ neměl politickou samostatnost, představovalo jeho nejaktivnější a nejúčinnější složku. Jeho neobyčejný úspěch v dobách ohrožení svědčí o tom, jak dobře odpovídalo nejen potřebám, ale také náladám velmi širokých vrstev, vzdělaných i prostých, od hlavního města až po poslední vesnici, doma i v exilu a za mořem. Sokolství připravilo vznik československých legií za První světové války, významně se přičinilo při budování a organizování První republiky a bylo semeništěm hrdinství za nacistické okupace.

Časy se změnily a - pokud mohu soudit - stojí dnes naše společnost před jinými výzvami a nebezpečími. Ve své holé existenci není národ přímo ohrožen, ohrožuje jej ale lhostejnost vůči společné minulosti a jejímu dědictví. Spolkový život je dnes svobodný, ohrožuje jej ale obecný útěk do soukromí, soustředění na vlastní a často velmi speciální zájmy. Svobodný hospodářský život znamená stále ostřejší soutěž každého s každým, která zatlačuje do pozadí všechno to, co nás lidsky a kulturně spojuje. Lidé se - doufejme - nemusí připravovat na účast ve válce a v boji, které jsou dnes ostatně stále víc záležitost techniky, zato nám všem zoufale chybí obyčejný tělesný pohyb i pohybová zručnost, vyhrazená jen artistům a virtuozům.

Přál bych sokolskému hnutí s jeho úctyhodnou a bohatou tradicí, aby si hledalo a našlo nové role, přiměřené současným potřebám - ve sportu, ve vzdělávání, v kultuře a všude jinde, kde by dobrovolné a společné činnosti bylo tolik třeba. Pohled na mladé lidi, které nic nezajímá a nic netěší, po tom přímo volá.

JAN SOKOL
profesor filozofie