Jedno a půl století trvání Sokola je zcela jistě momentem k zamyšlení. Této organizaci, jejíž základy položil Miroslav Tyrš, se totiž podařilo v plné šíři rozvinout v tehdejší době klíčící myšlenky o harmonii těla a ducha jako nezbytné podmínce pro plnohodnotný život člověka a podnítit systematický rozvoj tělesné kultury u nás. Nedocenitelná je rovněž role, kterou Sokol sehrál při emancipaci českého národa a při vzniku československého státu. Byli to právě členové této organizace, kteří tvořili významnou část československých legií a kteří se rovněž podíleli na udržování pořádku v prvních dnech samostatného Československa a na přebírání Slovenska novou státní správou. Sokol se díky tomu stal jedním ze symbolů nově nabyté státní svrchovanosti. To se jasně potvrdilo v době ohrožení státu v roce 1938, kdy se sokolský slet stal jednou z nejvýznamnějších národních manifestací vůle k odporu. Po okupaci a vzniku protektorátního státu nacisté sokolskou organizaci zakázali. S tím se mnoho sokolů odmítlo smířit, angažovali se v odbojové činnosti a nemalou měrou přispěli k pádu okupační moci. Těžké časy pak prožívali sokolové i v době, kdy vládu nad zemí převzali komunisté. Proto nás dnes může jen těšit, že se sokolská organizace po desetiletích útlaku dokázala obrodit, rozvíjí se a my si v letošním roce můžeme společně připomenout významné jubileum jejího založení.

Z hlediska Národního muzea je třeba připomenout i tu skutečnost, že počátku českého tělovýchovného muzejnictví a vznik Tyršova tělovýchovného muzea, jehož sbírky se později staly součástí Národního muzea, byly bezprostředně inspirovány právě založením Sokola. Za kolébku tohoto muzejnického odvětví lze považovat první sokolovnu, kterou dal v roce 1863 vybudovat na pražském Novém Městě první starosta sokolské jednoty Jindřich Fügner.

Současná sokolská sbírka Národního muzea se může pochlubit rozsáhlým souborem sbírkových předmětů, které dokumentují všechny etapy vývoje Sokola. Nejstarší sbírkové předměty, jejichž datace sahá do hloubí 19. století, pocházejí z pozůstalosti sokolských průkopníků Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Ve sbírce se ale také nachází například první zlatá olympijská medaile pro Československo, již vybojoval člen Sokola Bedřich Šupčík při gymnastických soutěžích na olympijských hrách v Paříži v roce 1924

MICHAL LUKEŠ
generální ředitel Národního muzea