Založení druhé české univerzity v Brně bylo výsledkem dlouholetého úsilí o národní a kulturní emancipaci české společnosti, ve které právě Sokol sehrál významnou roli. 
Od svého vzniku v roce 1919 Masarykova univerzita ve své činnosti vždy respektovala a vyznávala hodnoty, jež byly základem republikánského a demokratického étosu doby jejího počátku. Mezi tyto hodnoty, které se dodnes odráží v její vnitřní kultuře a jsou široce sdíleny akademickou obcí univerzity, patří svoboda, úcta k pravidlům a zodpovědnost.  
 
Mnozí členové Sokola byli významnými členy akademické obce naší univerzity a mohli se o tyto hodnoty ve svém působení opřít. Příkladem osobnosti, jež v sobě spojovala sokolský étos s vědeckou a pedagogickou činností, je Jan Uher, který byl v době  ohrožení  republiky pověřen předsednictvem vzdělávacího sboru ČOS redakcí Sokolského vzdělavatele. Ve své pedagogické činnosti Uher seznamoval učitele především s těmi postavami historie, u nichž je ideál humanity vyjádřen nejvýrazněji – vedle Komenského, Havlíčka, Palackého a Masaryka také s Miroslavem Tyršem.

Ideály a cíle zakladatelů Sokola byly formulovány téměř o šedesát let dříve, než vznikla Masarykova univerzita, vycházely ovšem ze stejných etických principů a hodnot. Myslím si, že tyto hodnoty si potřebuje česká společnost připomínat i dnes a členové Sokola je mohou stejně jako univerzity šířit.

Přeji dnešnímu Sokolu, aby pokračoval ve svém poslání a pomáhal najít cestu k humanistickým ideálům také našim studentům.

MIKULÁŠ BEK
rektor Masarykovy univerzity