Idea Sokola vychází ze základního filozofického principu,  že člověk na naší planetě je od počátku svého vývoje bytostí dvou domů, přírody a kultury, ať už hmotné nebo duchovní. Navenek je proto reprezentován dvěma primárními projevy života, a to koordinovaným pohybem a abstraktním myšlením. Pohyb vychází z tělesného vybavení a souvisí především s přírodou, myšlení je činnost mozku a má charakter duchovní. A obojí je propojeno intuicí, jejíž zdroj, převážně duchovního původu, zatím přesně neznáme. Hmotná kultura (civilizace) moderního člověka doslova zavaluje, takže na vyrovnání harmonické osobnosti jak radostnou pohybovou aktivitou, tak projevem volné duchovní sféry mu už nezbývá čas a síla. A tento proces stále narůstá, takže dosažení ideálu souladného krásného, zdravého a moudrého člověka se neustále vzdaluje. Toho si už před 150 lety povšiml Miroslav Tyrš a později i Jindřich Fügner, kteří po několika společných besedách na hájovně Král (poblíž Svaté) shrnuli základní zásady nápravného programu do stručného a výstižného hesla: ,,V zdravém těle zdravý duch!“ Později připojili ještě další, tentokrát etickou poučku, vyplývající ze sociálního postavení moderního člověka ve společnosti, a to v podobě náznaku k dosažení hlavního cíle zároveň s varováním před chybnými cestami. Toto heslo zní: ,,Ni zisk, ni slávu!“ Je až neuvěřitelné, jak rychle se sokolské myšlenky ujaly a rozšířily v Čechách, kde vytvořily cosi jako dobrovolný společenský řád, který ve svých důsledcích rozhodujícím způsobem přispěl k pozdějšímu vzniku naší republiky. Úcta k Sokolu sahala až tak daleko, že první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který se k sokolství vždycky hlásil, byl dokonce s nejvyšším vyznamenáním slavné organizace – Řád Sokola s meči – pohřben. Bohužel druhá světová válka a následná bolševická totalita způsobily ve světě naprostý morální chaos. Takže v této sféře jsme skoro na začátku. Musíme vyhledat důvěryhodné lidi, kteří by mohli a chtěli spolupracovat a sloužit zejména mezi mládeží jako vzory, utužit menší sokolská společenství, upravit životní styl a zabránit přemíře cizorodé virtuality, snížit zbytečnou časovou zátěž, posílit postavení sokolských vzdělavatelů, vést zejména mládež k samostatnému myšlení i při dodržování nezbytné kolektivní kázně, nevyhýbat se v hudebních programech zpěvu národních písní, do vlastivědné osvěty vnést více přírodovědných poznatků z terénu a hlavně si uvědomit, že dodržováním sokolských zásad prospíváme nejen sobě, ale také svému národu a tím i celému lidstvu.

OTAKAR LEISKÝ
přírodovědec, zakladatel nejstarší české ekologické organizace