Sám si živě pamatuji své první sportovní krůčky, které byly v tělocvičně v mém rodišti a hodiny sportu pod označení Sokol, což mi v té době opravdu nic než sport neříkalo. Vše co jsem se na začátku naučil ve sportu vycházelo ze Sokola, kotouly, břišáky, cvičení na kruzích, bradlech a trampolíně, disciplína během sportu a skvělá soutěžní atmosféra. Hodnoty, které se do mladého člověka nedají lépe a tak hodnotně vložit.
Toto vše ve mně hluboce zůstalo. Bohužel musím konstatovat, že naše politická společnost to dotáhla tam, kde se jen v opravdových výjimkách něco podobného opakuje a mohou mladí sportovci zažívat, to co většina z nás dříve narozených.

Je mi opravdu líto, že náš skvělý český sport dostává takové rány a to i od těch na nejvyšších postech v naší zemi, kde se rádi všichni chlubí výsledky sportovců, ale odměnou je v našem státním systému 25. místo v EU a to 27 zemí, kde za námi je pouze Albánie a Bulharsko.

Když přemýšlím o poselství, tak opravdu nevím. Ale cítím, že by se všichni sportovci měli semknout a něco udělat proto, aby náš sport byl opravdu tím, čím dokázal být, když vychovával celou plejádu sportovních osobností, které byly a jsou inspirací pro mladé sportovce a nejen pro ně, protože všichni potřebujeme inspiraci k tomu, abychom sportem zkvalitňovali naše denní prožitky a fungování celého našeho organizmu. Sportovci semkněme se a bojujme za náš český sport, protože to všichni potřebujeme.

ROBERT ZMĚLÍK
olympijský vítěz z roku 1992