Vážení členové Sokola,

Univerzita Karlova a Sokol, jako součást otevřené občanské společnosti, mají mnoho společného. Více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Sokol, stejně jako Univerzita Karlova po generace vychovává vynikající osobnosti, které reprezentují náš národ. Máme trpkou zkušenost se zákazy, snahami o různá omezení, pokusy o svázání a přivádění k poslušnosti. Společný je nám i odpor proti totalitě a všem totalitním praktikám. Sokolské zásady činnosti a vytrvalosti,  dobrovolné práce a sebekázně, lásky ke svobodě a vlasti v duchu demokracie jsou i zásadami, které vštěpuje naše nejstarší univerzita svým studentům a které naše studenty charakterizují. Univerzita Karlova je místem uchování a předávání trvalých hodnot, poznatků a dovedností příštím generacím.

Mezi ty jistě patří sokolský ideál harmonického souladu a vyváženosti tělesné i duševní krásy, dobroty, ctnosti a statečnosti, vycházející z řecké kalokagathie. Jak řekl Miroslav Tyrš, mimořádný profesor historie umění na tehdejší České universitě Karlo-Ferdinandově: „Člověk je tu proto, aby si něco předsevzal a aby to vykonal. Pouhá existence je moře bez vody, kniha bez obsahu, život bez života.“ Poslání Sokola je velké předsevzetí, které se naplňuje desítky let a pomáhá životu radovat se z pohybu a nám k sounáležitosti s něčím větším, jež nás svým významem přesahuje a přetrvává.

Dovolte mi, abych vám všem jménem svým i jménem Univerzity Karlovy popřál nejméně do dalších 150 let mnoho úspěchů a radosti.

VÁCLAV HAMPL
rektor Univerzity Karlovy v Praze