150 LET SOKOLA

Málokterá organizace sehrála v moderních dějinách naší země takový význam, jako právě Sokol. Dějiny tohoto společenství jsou doslova strhující a zrcadlí v sobě veškeré pozitivní i tragické události české společnosti. Za 150 let jeho existence se stal Sokol fenoménem, který proslavil naší zemi po celém světě.

K samotnému založení organizace došlo již v roce 1862. Příznivá politická situace v tehdejší rakouské monarchii nabízela vlastenecky orientovaným intelektuálům možnost nejen vlastního uplatnění, ale i příležitost k emancipaci českého národního života. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner velice dobře pochopili význam své doby a rozhodli se založit český tělocvičný spolek nazvaný Sokol, podle jihoslovanského označení pro hrdinu.

Od počátku se v Sokole upevňovalo nejen zdraví, ale vytvářelo se také demokratické a bratrské prostředí, které ve své době nemělo obdoby. Již Miroslav Tyrš zdůraznil, že: ,,Naše věc je národní, ba všelidská a tím povznesená nad všechny strany náboženské a politické.“

Sokol si pro svou širokou tělocvičnou, kulturní a společenskou činnost záhy po svém založení získal obdiv takových osobností, jako byli např. Jan Evangelista Purkyně, bratři Grégrové, František Ladislav Rieger, Josef Mánes, Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Jan Neruda nebo Josef  Václav Sládek. Pozdějším obdivovatelem Sokola se stal i Tomáš Garrigue Masaryk.
Sokol se významnou měrou zviditelňoval i na poli sportovní dráhy. Sokolští cvičenci, zejména gymnasté, byli prvními, kteří reprezentovali naši – do té doby neznámou – zemi v zahraničí. Po vzniku republiky sokol Bedřich Šupčík vybojoval první olympijské zlato, na něj navázali další sokolští borci jako Alois Hudec, Jan Gajdoš, Ladislav Vácha, Eduard Löfler a Vlasta Děkanová.

V souvislosti s dějinami sokolské organizace nelze opomenout jeho společenskou angažovanost, která se nejvíce projevila během vlády všech totalitních systému v naší zemi. V době první světové války byli sokolové hybnou silou v utváření zahraničních vojsk, později zvaných jako československé legie. Dokonce již na samém počátku I. světové války vznikla 31. 8. 1914 ve Francii v rámci cizinecké legie rota ,,Nazdar“ pojmenovaná právě podle sokolského pozdravu. Stejné odhodlání nasadila o dvacet let později nová generace sokolů. Členové Sokola se účastnili jak domácího, tak i zahraničního protinacistického odboje. Českoslovenští příslušníci Britského Královského letectva (RAF) si při svých perutích dokonce zakládali sokolská družstva reprezentující Československou republiku v Británii.  

Ani k poslední totalitě nezůstali sokolové němí. Legendárním protestem proti nastupujícímu komunismu se stal XI. všesokolský slet uspořádaný v červnových a červencových dnech roku 1948 v Praze. Komunisté v čele s Klementem Gottwaldem trvali na poklidném průběhu sletu, aby tak dali světu jasně najevo, že československé demokracii žádné nebezpečí nehrozí. Přes 500 000 účastníků sletu však tuto vypočítavost komunistům nedopřálo. Během sletového průvodu Prahou, kterému osobně přihlížel i prezident Gottwald, zněla protikomunistická hesla a provolávání slávy prezidentu Benešovi. Takřka 2 000 000 diváků, kteří slet navštívili, ocenili sokoly dlouhotrvajícím potleskem, posledním na dlouhých 40 let.

Po obnově Sokola v roce 1990 začala organizace navazovat na své přerušené tradice a opět pěstovat tělesnou zdatnost a vychovávat skvělé sportovce jako je Martin Rexa, Jana Komrsková, Jana Šikulová a jiní.